Čtení na 5 minut
New York. Město, které nikdy nespí. Pupek světa. Betonová džungle. Luxusní mrakodrapy s portýrem, který vám v bílých rukavičkách otevře dveře. Burzovní makléři a celebrity. Ale taky bezdomovci, nepořádek, hluk a chaos. Jako každé velkoměsto, i New York je plný kontrastů. Bydlení ve velkoměstě je totiž krásné, intenzivní, vzrušující, ale taky drahé a vyčerpávající. Jak se žije v New Yorku?
Město, které nikdy nespí a domy s frontou u výtahu
Mrakodrapy tu svítí do noci, okna špatně těsní a vy slyšíte hluk z vedlejší avenue, dunivý rap z projíždějícího auta, sirény hasičů v deset večer nebo popelářský vůz v pět ráno. Bydlení tu není pro slabší povahy. A má nečekané nástrahy.
To když večer přijdete z práce a v lobby na vás čeká fronta na výtah. A vy po čtvrthodině čekání přemýšlíte, jak rychle se dá vyběhnout do dvacátého patra. Podlaží musíte zdolávat víckrát, než je zdrávo: v bytech obvykle není vlastní pračka, takže své špinavé prádlo obvykle vláčíte do společné prádelny nebo do čistírny na rohu. Heslo: čtvrťáky s sebou!
Dům se sluhou, nebo romantika bez výtahu? Rozhoduje i dobrá adresa
Na první pohled jsou tyto obytné mrakodrapy bombastické. Dávají si záležet na prezentaci, takže u vchodu najdete portýra v rukavičkách, recepčního, který vyřizuje návštěvy a zařídí za malý bakšiš, cokoli si přejete, a interiér, který vypadá jako kombinace šlechtického zámku a luxusní právní kanceláře.
Mnoho z nich nabízí i vlastní fitness centra, bazén, kancelářské prostory a terasu s výhledem (na kterou se dostanete jenom, když jede výtah). Všechno se samozřejmě odráží na výši nájemného. A pak ta nejdůležitější věc: místo. Byt na Upper East Side je o dost dražší než třeba v Harlemu. Dobrá adresa vám zajistí společenskou prestiž, klidné bydlení a dobré školy pro děti.
Koho mrakodrapy děsí, může si najít menší domy bez portýra, zato s atmosférou. Tu umocní fakt, že tyto domy často nemají výtah. Specifické jsou předválečné domy, které ještě mají poctivé cihly a na místní poměry jsou vzdušné a prostorné.
Dům na pronájem, condo nebo družstvo: kvalita bytů kolísá
Bydlet můžete, podobně jako u nás, buď ve vlastním, nebo nájemním bytě. Vlastní byty najdete v tzv. condo (condominium) která bychom mohli přirovnat ke společenství vlastníků, nebo v tzv. coop (cooperative), tedy obdobě družstevního bydlení.
V condo můžete najít i byty k pronájmu. Ovšem board (domovní výbor) musí nejdřív vaši přihlášku schválit. Není to nic příjemného – prolustrují si vás od hlavy až k patě, hlavní je samozřejmě váš příjem. Zato dostanete kvalitní bydlení: okna, která tlumí hluk z ulice, poctivě udělanou kuchyň, dobrou řemeslnou práci – něco, čemu tu říkají „condo finish“. Že je to standard? Zkuste se nastěhovat do bytů k pronájmu: jsou dělané pro nájemníky, kteří přijdou a odejdou, a tomu odpovídá jejich kvalita.
Nájemné roste do nebes a výš
Ve vzduchu teď visí zásadní otázka: za kolik? Jak už tušíte, levné to není. Pokud chcete bydlet v samotném centru, na Manhattanu, zaplatíte za malinkou garsonku přes tisíc dolarů měsíčně, a za solidní tři plus jedna víc než 5.000 dolarů. Měsíční nájem v luxusních bytech se může vyšplhat i vysoko přes 10.000 dolarů. K tomu počítejte výdaje za služby, ale hlavně docela velké dýško, které personál většiny domů očekává každoročně k Vánocům.
Regulace jsou tu taky. Jenom jiné
Že je Česko přeregulované? Zkuste uzavřít nájemní smlouvu na Manhattanu. Budete muset přelouskat přes sto stran. Pronajímatelé se tak chrání před případnými žalobami. Kromě samotné nájemní smlouvy tu najdete přílohy, které informují o tom, jak využívat společné prostory, jak jsou instalované hlásiče požáru, jak jsou zabezpečená okna proti vypadnutí nebo plynový sporák proti puštění plynu, případně vás upozorňují, jak velkou podlahovou plochu musíte zakrýt kobercem, abyste nerušili sousedy.
Najdete tu ale i příjemnější regulace. Třeba byty s tzv. regulovaným nájmem. Mít takový byt je opravdová výhra. Nájemné je citelně nižší a nemůže se rapidně zvyšovat. Jak se k takovému bytu dostanete? Buďto jej můžete zdědit, nebo vyhrát v každoroční loterii. A pak pozorovat, jak vám plný nájem platící sousedé tiše (a někteří i nahlas) závidí. Jim totiž může pronajímatel zvýšit nájem libovolně.
Čemu se Středoevropan diví v newyorském mrakodrapu?
Jsou věci, nad kterými lidé z Evropy prostě kroutí hlavou. Třeba: proč proboha byt nemá zádveří? (to když otevřete vchodové dveře a soused vám vidí až do kuchyně). Nebo proč jsou kuchyně tak malé, že se v nich ani neotočíte. Podobně malé jsou vany, ze kterých vám čouhají nohy. Sprchy jsou zásadně stacionární, a tak divně umístěné, že kolem nich pokaždé tančíte tanec svatého Víta, abyste umyli vše, co potřebujete. V koupelně máte zásuvku hned vedle umyvadla (váš otec elektrikář právě omdlel) a na podlaze v chodbě jste právě našli švába. Jakmile začnete smažit řízky, rozeřve se požární hlásič.
Tohle všechno můžete zažít v luxusním bydlení za pět tisíc dolarů měsíčně. S láskou si občas vzpomenete na český byt, který obvykle splňuje bezpečnostní normy, nájem se nezvyšuje ročně o více než o pětinu a z hmyzu tu narazíte maximálně na pavouka.
