Epidemie koronaviru se z Číny rozšířila do celého světa a zasáhla citelně i Českou republiku. Je dost možné, že budete muset řešit problém přítomnosti koronaviru, resp. nakaženého nájemníka ve vámi pronajímaném bytě. Je takový byt bezpečný? Jak se vlastně vir chová a jak dlouho v bytě dokáže přežít. Dá se ho nějak zbavit? Pojďme se na tyto otázky podrobně zaměřit.
Malý, ale až moc “šikovný”
Nejdříve je dobré si obecně připomenout, co to vlastně vir je. Jde o jednoduchý organismus na pomezí živého a neživého. Viry se totiž nedělí, nerostou a nejsou schopné si vyrábět vlastní energii. Jsou většinou také mnohem menší, než bakterie. Zároveň ale mají vlastní genetickou informaci ve formě DNA nebo RNA.
Na rozdíl od bakterií na ně neplatí žádná antibiotika, léčba bývá složitější a na mnohé virové nemoci se vakcíny teprve vyvíjejí (včetně nového onemocnění COVID-19).
Viry způsobují vážná onemocnění živočichů, včetně člověka, ale také obrovské ekonomické ztráty při napadení rostlin. Nejznámějším virovým onemocněním člověka je klasická chřipka. Virových onemocnění je ale celá řada, namátkou třeba spalničky, neštovice, AIDS, žloutenka, obrna a mnoho dalších.
Chřipka je rychlejší, COVID-19 zákeřnější
Virů a jejich skupin je na světě tolik, že jejich studiem můžete bez problémů strávit celý život. Je to takový samostatný svět ve světě. Každopádně jednotlivé skupiny virů se liší tvarem, velikostí, chováním, rezistencí, účinky na živočichy i rostliny, zkrátka jejich variabilita je obrovská.
Koronavirus je tvarově typický svou koronou, která je tvořena lipidovými strukturami. Způsobuje vážná i méně závažná onemocnění zvířat i člověka. Nejznámější nemoci z posledních let byly především epidemie SARS a MERS.
Klasická chřipka má mnohem kratší inkubační dobu (12-72 hodin, koronavirus až 14 dní). Koronavirus je ale mnohem nakažlivější. Odborný časopis New England Jourrnal of Medicine publikoval informaci, že nakažlivost jednoho člověka se u koronaviru pohybuje okolo čísla 2,2. U klasické chřipky je to zhruba 1,3. Toto číslo určuje, kolik dalších lidí průměrně nakazí jeden infikovaný člověk. Mnohem vyšší je také smrtnost. U klasické chřipky zhruba 0,1 %, u koronaviru kolem 2 %.
Cesty viru jsou nevyzpytatelné
Viry se obecně šíří poměrně snadno a rychle. Nejčastěji kapénkami, tedy vzduchem například při kašli nebo kýchání. Přenos je podle epidemiologů poměrně efektivní na menší vzdálenost, zhruba do 1,6 metru.
Čínští vládní epidemiologové ale ve studii, o níž informoval hongkongský list South China Morning Post tvrdí, že nový typ koronaviru se může přenášet na vzdálenost až 4,5 metru a ve vzduchu může setrvávat i 30 minut.
Virus navíc ulpívá i na povrchu předmětů, kam dopadnou kapénky nakažených, což zvyšuje riziko infekce, pokud se nic netušící lidé těchto povrchů dotknou a pak si sahají na obličej. Doba, po kterou se koronavirus na předmětech udrží, záleží na okolní teplotě a typu povrchu.
Vědci z Princetonské univerzity uvádí, že nejdéle koronavirus vydrží na plastu a nerezové oceli, a to dva až tři dny. Na kartonu zhruba 24 hodin. Experiment ale probíhal za stálých laboratorních podmínek. V praxi např. poštovní balík prochází mnohem tvrdšími podmínkami a tak je pravděpodobné, že virus tak dlouho v reálu nepřežije.
Výsledky ovšem korespondují s opakujícími se výzvami hygieniků dodržovat základní hygienické návyky a důkladně a často si mýt ruce hlavně po kontaktu s plastem a nerezovou ocelí.
Nájemník s podezřením na COVID-19
A to už se dostáváme k našemu „problému“. Pronajímám byt, ve kterém bydlí člověk s podezřením na onemocnění COVID-19. Jak v takovém případě postupovat?
Teoretický úvod tohoto článku byl poměrně obsáhlý, ale tyto informace jsou podstatné pro pochopení toho, jak koronavirus funguje a tím pádem i toho, jak se v dané situaci zachovat.
Pokud má nájemník podezření na toto onemocnění, musí se samozřejmě nechat otestovat. Pokud je test pozitivní, pak bude poslán do nemocnice na infekční oddělení a všichni, kteří s ním přišli v poslední době do styku, budou mít nařízenu karanténu. Mohou to být tedy i spolubydlící z nájemního bytu. I ti budou otestováni, aby se i u nich potvrdila či vyloučila nákaza.
Desinfekce je základ úspěchu
Vir není „nesmrtelný“. To je zásadní a pozitivní zpráva. Nikde nevydrží týdny, ani roky.
Desinfekce ničí všechny typy virů, bez ohledu na typ a prostředí. Rozkládá buněčnou stěnu viru a tím ho zničí. Léčba je mnohem složitější, protože musí zacílit na konkrétní typ viru. Desinfekce ale zároveň nemůže sloužit jako lék, protože by zahubila i zdravé buňky lidského těla.
Takže rozhodně desinfikovat. Nejen sebe (ruce), ale i povrchy. Vhodné desinfekční přípravky najdete např. v tomto materiálu krajské hygienické stanice v Ostravě.
V době nedostatku těchto potřeb si lze vypomoct např. alkoholem. Musí být ovšem minimálně 45%. Lze do něj přidat peroxid vodíku v poměru 1:1. Jako vhodný základ alkoholové desinfekce lze použít také líh nebo 96% ethanol.
Je tedy dobré přemýšlet racionálně a přistupovat k problémům s chladnou hlavou. Nájemníky je každopádně dobré kontaktovat a o této problematice s nimi pobavit. Zdůrazněte potřebu dodržování základních hygienických pravidel a dezinfekce v bytě. Dobré je myslet také na mobilní telefon. Jeho pravidelné čištění by mělo být zásadní. Britská společnost Initial Washroom Hygiene ve své studii z roku 2018 zjistila, že mobil je sedmkrát špinavější než záchodové prkénko.
Pokud infikovaný člověk zakašle či kýchne v momentě, kdy drží telefon v ruce, ulpí na jeho povrchu kapičky s infekcí. Podle další studie vezme každý uživatel mobil do ruky průměrně 221x.
Buďme vzájemně ohleduplní a řiďme se radami hygieniků.
Pokud jste majiteli bytu, buďte se svými nájemníky v kontaktu. Snad toto pro všechny nepříjemné období brzy pomine a vše se zase vrátí do starých kolejí.
