Vše o vyúčtování spotřeb energií – od faktury k reklamaci

Tentokrát si posvítíme na vyúčtování energií. Možná se vám to někdy stalo. Přijde vám vyúčtování za plyn či elektřinu (případně vodu) a něco tam nehraje. Prokoušete se často složitými položkami a ejhle chyba. Nebo to tak aspoň vypadá. Co s tím, na koho se obrátit, kdo mi podá relevantní informace či vysvětlení pokud něčemu nerozumím nebo mi údaje přijdou podezřelé či vyloženě chybné? Jaké mám jako spotřebitel/zákazník možnosti obrany a řešení? A jak se účtují energie v nájemních bytech?

Nastavte si zálohy na míru

Zastavme se nejdříve u záloh na spotřebovanou komoditu. Budeme se dále bavit pouze o elektřině a plynu. Vodu necháme trošku stranou i z toho důvodu, že zákon neumožňuje na nájemníka převést platby za vodné, stočné a teplou vodu z tepláren.

Když na jaře otevíráte obálku či přílohu mailu s názvem předmětu „vyúčtování energií“, můžete se někdy cítit jak při slosování Sportky. „Vydělám“ si nějaké peníze nebo naopak budu muset sáhnout hluboko do peněženky..? Abyste se tomuto ne nutně příjemnému zážitku vyhnuli, je dobré znát alespoň přibližně hodnoty vašich spotřeb energií a nastavit si zálohy takzvaně na míru.

Každý dodavatel energií je podle energetického zákona povinen vám na začátku smluvního vztahu nastavit určitou výši záloh podle očekávané spotřeby. Měl by vycházet z reálných spotřeb daného odběrného místa za předchozí období.

Pozor na nekalé praktiky některých dodavatelů

Někdy se dodavatel „strefí“ do vámi požadované částky. Pokud ale máte pocit, že vám zálohy nastavil příliš nízké či naopak vysoké, obraťte se na něj s žádostí o změnu výše záloh. Měl by vám vyhovět. U většiny slušných dodavatelů se tak téměř vždy stane. Pokud ne, obraťte se na Energetický regulační úřad. Ten vyhodnotí, zda je váš požadavek oprávněný.




Někteří (nutno říct problematičtí) dodavatelé záměrně nastavují zálohy na vyšší částky, aby z peněz navíc kryli své finanční problémy. Zákazníci jim tak poskytují jakousi formu bezúročné půjčky. Což je samo o sobě špatně, protože dodavatelé by s takto přijatými penězi neměli disponovat. Opravdový problém nastává, pokud se dodavatel dostane do insolvence. Pak je často těžké od něj peníze získat zpět. Takže pozor na to, zálohy ideálně nastavit tak, aby seděly přesně jak poklice na hrnec.

Obsah a forma vyúčtování

Každé vyúčtování energií má tři části, část A se základními informacemi o vyúčtování, část B, kde je podrobné vyúčtování a část C, což je vyúčtování doprovodné.

Samotné vyúčtování může být zasíláno jak v papírové podobě, tak i elektronicky, pokud o to zákazník požádá.

Stejně tak na základě požadavku zákazníka může být vyúčtování zasíláno pouze ve zkrácené podobě. Na vyžádání jej ale dodavatel musí poskytnout v plném rozsahu.

V části A je vždy uvedeno to, co nás zajímá nejvíce. Jestli máme nedoplatek nebo přeplatek.

V případě přeplatku někteří poskytovatelé automaticky peníze převádí do dalšího zúčtovacího  období. Pokud chce zákazník přeplatky vracet a nechat si je posílat na účet, musí to dodavateli oznámit. Většinou je ovšem tato volba zmiňována už ve smlouvě. V opačném případě je potřeba si to ohlídat, aby se nestalo, že z očekávaných peněz reálně nic neuvidíte.

Výslednou cenu ovlivníte jen z části

V hlavní části vyúčtování (část „B“) najdeme spoustu na první pohled nepřehledných údajů, čísel a cenových položek. Když si ale někdy uděláte čas a nad vyúčtováním se v klidu posadíte, zjistíte, že vše je v něm poměrně logicky rozepsáno a vysvětleno (případně vám s vysvětlením pomůže Google).

Pokud si chcete udělat představu o vaší roční spotřebě a s tím související ceně, je nutné si uvědomit jednu základní věc. Cena elektřiny (i plynu) je tvořena regulovanou a neregulovanou částí.

Regulovanou část nijak neovlivníte, je určena státem (distributorem). Toho si nemůžete vybrat, na území ČR jsou tři a podle toho, kde bydlíte, spadáte pod jednoho z nich. Do regulované části patří např. daň z elektřiny, cena za distribuci, měsíční plat za rezervovaný příkon podle typu jističe, cena na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie atd.

To co ovlivnit můžete, je výběr dodavatele. Různí dodavatelé nabízí různé ceny (= neregulovaná část) a je jen na vás, pro kterého se rozhodnete. Ať už vyberete jakéhokoliv dodavatele, vždy ale nakonec rozhodujete jen o části celkové ceny (ovlivníte jen neregulovanou část).

Něco tady nehraje

A dostáváme se k samotné reklamaci. Co dělat, pokud ve vyúčtování najdete chybu, na koho se obrátit?

V první řadě určitě na samotného dodavatele. I pokud máte jen nějakou pochybnost nebo něčemu nerozumíte (což se dá u vyúčtování chápat), obraťte se na dodavatele. Vše se dá vyřídit i telefonicky přes zákaznickou linku. Pokud jde jen o dotaz, pak je to určitě nejjednodušší cesta.

Pokud už by šlo přímo o reklamaci, je z hlediska případného důkazního materiálu určitě lepší komunikovat písemně. Dodavatel je povinen na reklamaci reagovat do 15 dnů od doručení.

Pokud dodavatel reklamaci uzná, musí do 30 dnů od jejího doručení zákazníkem vyrovnat reklamovaný cenový rozdíl. Pokud tak neučiní, musí zákazníkovi vyplácet 600 korun za každý další den. Maximální výše, kterou dodavatel musí takto zákazníkovi vyplatit je však 24 000 korun. U plynu je to 750 korun denně, maximálně však pouze 7 500 korun.

Právo na náhradu je však nutné uplatnit do 60 dnů od uplynutí lhůty pro vyřízení reklamace, jinak vám zanikne.

Pokud však dojde k jakékoliv nestandartní situaci (dodavatel nereaguje, nebo vám reklamaci neuzná, nedodrží zákonné lhůty apod.), můžete se obrátit na Energetický regulační úřad (případně soud).

Pozor však na to, že podání reklamace vás nezbavuje povinnosti případné nedoplatky zaplatit. Pokud bude reklamace uznána, tato částka vám bude vrácena.

Energie a nájemní bydlení, přepsat či nepřepsat?

Majitelé bytů si vždy musí rozmyslet, zda chtějí mít energie napsané takzvaně na sebe, nebo je budou chtít přepsat na nájemníky.

V praxi bývá běžných několik variant:

  1. Nájemníci platí měsíční fixní paušální zálohy a případné nedoplatky či přeplatky si řeší majitel sám. Pokud jsou zálohy nastaveny dostatečně „vysoko“, mohou vznikat přeplatky, které si majitel nechává. Pokud je ale v bytě někdo s extrémně vysokými spotřebami, mohl by se majitel na jaře dočkat také nepříjemného překvapení v podobě vysokých nedoplatků. V tomto případě je tedy dobré měřidla pravidelně kontrolovat a na případné vysoké spotřeby nájemníka zavčas upozornit. Tato varianta ovšem nebývá příliš častá.
  2. Nájemníci platí měsíční paušální zálohy a případné nedoplatky sice musí zaplatit majitel, ale ten je následně nárokuje u nájemníků. V opačném případě, pokud jsou zálohy správně nastaveny a vznikne přeplatek, vrací ho pronajímatel nájemníkům. Čili stejný model, jen zodpovědnost je zde přenesena na nájemníky. Toto je častější model.

U těchto prvních dvou variant je každopádně majitel bytu (pronajímatel) povinen poskytnout nájemníkovi vyúčtování do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Pokud se s vyúčtováním zpozdí, má nájemník právo na pokutu ve výši 50 korun za každý den zpoždění. Pokutu pronajímatel nemusí platit, pokud nemá sám vyúčtování k dispozici (tedy pokud jej ještě neobdržel od dodavatele). Musí však nájemníkovi vyúčtování předat bez zbytečného odkladu, jakmile jej bude mít.

Nájemník má po obdržení vyúčtování právo podat do 30 dnů námitky a pronajímatel má pak 30 dní na to, aby námitky vypořádal. Ceny za dodávky elektřiny nebo plynu mohou být v průběhu nájmu zvýšeny, ovšem důvodem může být pouze zvýšení plateb za ně.

  1. Třetí, asi nejčastější model je ten, že veškeré energie si nájemníci přepíšou na sebe. Tím majiteli odpadají starosti. A to především starosti s administrativou, kdy nemusí každý rok zkoumat faktury a počítat, kolik má nájemníkům vracet, případně kolik mu mají vracet oni. A taky nehrozí, že se nájemníci šprajcnou a bude se s nimi muset o peníze hádat. Prostě bez starostí.

Tato varianta se tedy zdá být nejvýhodnější a nejlogičtější. Jedno nemalé riziko ovšem nese. Pronajímatel nemá absolutně žádný přehled o vztahu mezi nájemníkem a dodavatelem. Pokud by nájemník neplatil řádně zálohy za energie, může dodavatel přijít a natvrdo odpojit měřidla, a to zcela bez vědomí majitele bytu. Jejich znovuzapojení vezme majiteli čas i peníze. V tomto případě je dobré do smlouvy připsat ustanovení, že odpovědnost za odpojení měřidel a náklady na znovupřipojení ponese ten, kdo odpojení zapříčinil.

Asi poslední malou nevýhodou této varianty je i fakt, že po odstěhování nájemníků musí majitel energie přepsat opět na sebe.

 



Facebook komentáře

Odebírejte newsletter

Sledujeme za Vás vše kolem nájemního bydlení. Nechte si posílat email s nejdůležitějšími novinkami!